|
|
Stanoviska církví k eutanázii v České republice
Mlýnková, Kristýna ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Diplomová práce s názvem "Stanoviska církví k eutanázii v České republice" pojednává o problematice eutanázie napříč dokumenty čtyř vybraných církví, působících v České republice. Jedná se o Římskokatolickou církev, Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku, Českobratrskou církev evangelickou a Církev československou husitskou, přičemž je přihlédnuto i k dokumentům, které vydala ekumenická grémia, mezi jejichž členy tyto církve patří. Cílem práce je vytvořit souhrnné pojednání o stanoviscích těchto církví. Po uvedení do problematiky eutanázie, vysvětlení základních pojmů a nastínění její historie se práce věnuje analýze dokumentů vybraných církví. Další metodou je komparace jednotlivých dokumentů, která ústí v definování aspektů, ve kterých se dané církve shodují.
|
|
|
Cesta k bonnskému provizoriu. Proces výběru hlavního města v SRN (1948-1949)
Filipová, Markéta ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Picka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou hlavních měst a zkoumá faktory, které určují jejich výběr. Hlavní město je chápáno nejen jako správní centrum, ale také jako místo důležité pro dění ve společnosti a identitu jedince. Spolková republika Německo je v evropském kontextu specifická. Její centrum není historicky ukotveno a bylo opakovaně definováno se změnou režimů. To platí i pro zkoumanou situaci po druhé světové válce. Neshody okupačních mocností vedly ke vzniku dvou samostatných států a Západní Berlín se stal izolovaným ostrovem uprostřed východního Německa. Provizorním sídlem západoněmecké vlády a parlamentu bylo zvoleno provinční město Bonn, zatímco favorizovaný Frankfurt nad Mohanem překvapivě neuspěl. Cílem této případové studie je zjistit, zda se jednalo o rozhodnutí dané geografickými faktory zvnějšku, o politický plán motivovaný zevnitř či o pouhou shodu náhod. Odpověď se opírá o analýzu argumentů a motivací hlavních aktérů, mapuje vývoj celého procesu s důrazem na období 1948-1949 a hledá jeho milníky. Výsledkem je zjištění, že Bonn měl dobré praktické předpoklady: svou bezvýznamností odpovídal hledanému provizoriu i decentralizaci typické pro federalismus. V debatě však záhy převážily politické důvody a staly motorem pro vytváření těch faktických. Zásadním, ne však jediným, hybatelem byl...
|
|
|
The German Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin : The Decision about the Government and Parliament Seat of the Re-United Germany
Báčová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Otázka hlavního města Německa se v historii této země ukázala mnohokrát jako sporná. Nejdramatičtějšího osudu pak nabyla v zajetí ideologických a teritoriálních změn studenoválečného 20. století. Až konec stavu železně rozděleného státu postavil Německo v otázce definování své metropole na nový počátek a s jeho znovusjednocením v roce 1990 před zcela základní úkol - definitivně určit hlavní město a správní sídlo státu. Předložená práce "Die deutsche Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin; Der Beschluss über den Regierungs- und Parlamentssitz des vereinten Deutschlands" se zabývá vnitropolitickou debatou Německa o otázce hlavního města právě v této její, doposud poslední etapě, v níž proti sobě stanuli dva kandidáti - Bonn a Berlín. Konečné zvolení Berlína hlavním městem a sídlem vlády a parlamentu znovusjednoceného Německa z 20. června 1991 je zkoumáno perspektivou postupného vývoje debaty již od jejího zahájení v roce 1989, kdy tento způsob komplexního bádání pomáhá výsledek závěrečného hlasování německého parlamentu blíže ozřejmit. Práce dochází k závěru, že klíčovou úlohu ve prospěch volby Berlína sehrálo množství faktorů ještě před samotným hlasováním (sjednocovací smlouva, politický vliv prominentních politiků, kompromisní návrh zákona berlínské strany aj.), stejně pak jako v samotné rozpravě rétorická,...
|
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Janura, Lukáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Reakcí byly masové protesty německého obyvatelstva a konečně i snaha politických stran ustoupit ze svých pevných stanovisek a domluvit se na změně azylového zákona. Dne 6. prosince 1992 se strany CDU/CSU a SPD shodly na azylovém kompromisu (Asylkompromiss), který měl příliv žadatelů zastavit zároveň však právo na azyl zachovat a od kterého si téměř všechny strany slibovaly konec nepřátelských činů vůči cizincům. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce dochází k závěru, že vliv médií případně politické diskuze na chování útočníků není prokazatelný, avšak pozadí útoků...
|
|
|
Globalization: From Unknown to Known? An Analysis of the Academic Debate about the Concept
Chaloupková, Barbora ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Globalizace je koncept, který na sebe váže velkou míru pozornosti nejenom v akademické komunitě a který se stal důležitým referenčním bodem mnoha současných debat. Překvapivě málo výzkumu bylo nicméně provedeno v oblasti genealogie tohoto konceptu. Tato práce si klade za cíl přispět v tomto kontextu analýzou akademické debaty o globalizaci, která byla vedena v letech 1990 až 2012, konkrétně pak rekonstrukcí jednotlivých debat a argumentů použitých ve čtyřech předních akademických časopisech. Každý z těchto časopisů reflektuje jiné disciplinární ukotvení. Zvolený časový rámec práce rozděluje do dvou období (let 1990- 2000 a 2001-2012), ve kterých provádí kvantitativní a kvalitativní analýzu. Práce dochází ke zjištění, že klíčovými pojmy, k nimž se jednotlivé debaty o globalizaci nejčastěji vztahovaly v obou zkoumaných obdobích, byly "stát" a "trh" a vztah mezi nimi. Globalizace byla vnímána jako fenomén zásadně proměňující podstatu tohoto vztahu, a jako takový se stala výzvou pro paradigmata společenských věd operující se státocentrickými strukturami. Klíčovou dimenzí, v níž byla globalizace diskutována, byla v obou sledovaných obdobích dimenze ekonomická, v druhém období pak dochází k nezanedbatelnému nárůstu sociálních témat, který naznačuje rozšiřování tematického záběru. Práce dále též dochází k...
|
|
|
Analýza přístupů k migraci v televizních debatách o členství Velké Británie v Evropské unii
Wygrysová, Dominika ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Velká Británie se v roce 2016 stala prvním členským státem, který uspořádal referendum o setrvání v Evropské unii, které vzápětí vedlo k rozhodnutí o odchodu z bloku. Ve velmi kontroverzní kampani, která referendu předcházela, dle britských médií dominovala témata ekonomické situace v Unii, imigrace do Velké Británie a postavení země ve světě. Média debatu několikrát označila za špinavou. Neobvyklým a děsivým prvkem kampaně se staly hrozby smrti některým politickým aktérům a samotný atentát na labouristickou poslankyni Jo Coxovou. Vzhledem ke kontextu lze ze tří představených témat považovat za nejvíce kontroverzní téma imigrace, jemuž věnovala pozornost především strana UKIP. Její předseda Nigel Farage se ochotně nechal fotit před dvěma billboardy, z nichž jeden vyobrazoval zástupy uprchlíků čekající na vstup do země a druhý hovořil o možnosti příchodu až milionů Turků. Oba tyto billboardy byly umístěné s cílem vyvolat dojem imigrace jako zdroje hrozby pro britský lid. Předkládaná práce mapuje přístup politických táborů "Leave" a "Remain" k imigraci. Na základě analýzy vlastních transkriptů jedenácti televizních debat popisuje klíčové interpretační repertoáry imigrace, které v debatách zazněly. Zabývá se také pozicemi, které se oba tábory snažily zaujmout a zamýšlí se nad důvody úspěšnosti či...
|
|
|
Vývoj politických debat v pořadech České televize od roku 1989 do současnosti
Voříšek, Jakub ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Cílem práce je zmapování a popis změn, které se odehrály na poli politických debat v pořadech České televize (v období od roku 1989 do současnosti). Budou popsány změny týkající se jak formy, tak obsahu pořadů a debat v nich se odehrávajících. V práci se též objeví kritické zhodnocení onoho vývoje (a v něm se vyskytujících převažujících trendů) pořadů s politickou tématikou na České televizi. Výzkumné otázky se budou týkat zaprvé předpokladu, že za daný časový úsek došlo ve formální i obsahové náplni vysílání k výrazným změnám (jejichž popis bude cílem práce), zadruhé předpokladu, že užité mediálně-vědní teorie jsou aplikovatelné na problematiku televizní politické diskuse. Autor bude postupovat v pěti krocích. Zaprvé, v úvodu práce proběhne zasazení tématu do kontextu, bude zmíněn historický přehled "hlavní linie" politických diskusních pořadů vysílaných v České televizi od roku 1989 do současnosti a následně jejich charakteristika (popis jednotlivých vybraných aspektů pomocí zvolené metodiky). V první kapitole budou představeny práce z oborů politicko-vědního a mediálně-vědního, které poslouží jako teoretická vodítka při analýze obsahů. Náplní druhé kapitoly bude ona stěžejní analýza konkrétních pořadů za pomoci teorie, na základě specifikované metodiky. Ve třetí kapitole proběhne zhodnocení analýzy,...
|
|
|
Vývoj politických debat v pořadech České televize od roku 1989 do současnosti
Voříšek, Jakub ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Cílem práce je zmapování a popis změn, které se odehrály na poli politických debat v pořadech České televize (v období od roku 1989 do současnosti). Budou popsány změny týkající se jak formy, tak obsahu pořadů a debat v nich se odehrávajících. V práci se též objeví kritické zhodnocení onoho vývoje (a v něm se vyskytujících převažujících trendů) pořadů s politickou tématikou na České televizi. Hypotéza se bude týkat předpokladu, že za daný časový úsek došlo ve formální i obsahové náplni vysílání k výrazným změnám, jejichž popis bude cílem práce. Autor bude postupovat v pěti krocích. Zaprvé, v úvodu práce proběhne zasazení tématu do kontextu, bude zmíněn historický přehled "hlavní linie" politických diskusních pořadů vysílaných v České televizi od roku 1989 do současnosti a následně jejich charakteristika (popis jednotlivých vybraných aspektů). V první kapitole budou představeny práce z oborů politicko-vědního a mediálně-vědního, které poslouží jako teoretická vodítka při analýze obsahů. Náplní druhé kapitoly bude ona stěžejní analýza konkrétních pořadů za pomocí teorie a určené metodologie. Ve třetí kapitole proběhne zhodnocení analýzy, budou shrnuty empiricky zjištěná data a potvrzena či vyvrácena hypotéza. Práce uzavře pátá část - závěr, v jehož textu autor provede závěrečné zhodnocení. Powered by TCPDF...
|
|
|
Cesta k bonnskému provizoriu. Proces výběru hlavního města v SRN (1948-1949)
Filipová, Markéta ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Picka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou hlavních měst a zkoumá faktory, které určují jejich výběr. Hlavní město je chápáno nejen jako správní centrum, ale také jako místo důležité pro dění ve společnosti a identitu jedince. Spolková republika Německo je v evropském kontextu specifická. Její centrum není historicky ukotveno a bylo opakovaně definováno se změnou režimů. To platí i pro zkoumanou situaci po druhé světové válce. Neshody okupačních mocností vedly ke vzniku dvou samostatných států a Západní Berlín se stal izolovaným ostrovem uprostřed východního Německa. Provizorním sídlem západoněmecké vlády a parlamentu bylo zvoleno provinční město Bonn, zatímco favorizovaný Frankfurt nad Mohanem překvapivě neuspěl. Cílem této případové studie je zjistit, zda se jednalo o rozhodnutí dané geografickými faktory zvnějšku, o politický plán motivovaný zevnitř či o pouhou shodu náhod. Odpověď se opírá o analýzu argumentů a motivací hlavních aktérů, mapuje vývoj celého procesu s důrazem na období 1948-1949 a hledá jeho milníky. Výsledkem je zjištění, že Bonn měl dobré praktické předpoklady: svou bezvýznamností odpovídal hledanému provizoriu i decentralizaci typické pro federalismus. V debatě však záhy převážily politické důvody a staly motorem pro vytváření těch faktických. Zásadním, ne však jediným, hybatelem byl...
|
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Janura, Lukáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Reakcí byly masové protesty německého obyvatelstva a konečně i snaha politických stran ustoupit ze svých pevných stanovisek a domluvit se na změně azylového zákona. Dne 6. prosince 1992 se strany CDU/CSU a SPD shodly na azylovém kompromisu (Asylkompromiss), který měl příliv žadatelů zastavit zároveň však právo na azyl zachovat a od kterého si téměř všechny strany slibovaly konec nepřátelských činů vůči cizincům. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce dochází k závěru, že vliv médií případně politické diskuze na chování útočníků není prokazatelný, avšak pozadí útoků...
|
host ::
RSS.